Rocket Dogz, česká psychobilly kapela, založená v listopadu 2007 v Praze-Dejvicích zpívajícím kytaristou Vojtou Trojákem (18 let). Od té doby v zatím nezměněné sestavě s kontrabasistou Adamem Schillerem (17 let) a bubeníkem Vojtou Krýzou (16 let) hrají raketoví pejsci do dnešních dnů. Dali jsme společně řeč na téma vlivu moderních trendů na psychobilly, vznik prvního alba kapely a další. S mým osobním názorem, že psychobilly ztrácí na údernosti a originalitě, díky vlivu ostatních žánrů a neschopnosti některých interpretů se oprostit od zajetýho klišé nebo čistě komerčních zájmů, možná kluci úplně nesouhlasí, něco pravdy na tom ale určitě je. Stejně tak, jako na faktu, že pořádná psycho banda, by měla co nejdřív sbalit fidlátka a vydat se točit desku tam, kde se skutečně prodá. Psychobilly je všude jen ne v Čechách. Situace se sice díky pražským reverendům, kmetům a v neposlední řadě věrným fandům razantně zlepšuje, ale donedávna byla Česká republika na evropské mapě naprosto nepopsanou plochou. Právě tyhle dvě věci bych klukům chtěl ze srdce popřát. Byli by ostatně první v český historii, pokud by se  jim povedlo vydat desku venku, a navíc bejt ve svý tvorbě originální a přitom zůstat věrný tomu, čemu před třiceti lety parta šílenců v čele s Fenechem začala říkat psychobilly.

Nejmladší česká psychobilly kapela? Jaká je hlavní myšlenka vaší tvorby?

Woody: Dělat něco co cejtíš, že to dělat potřebuješ, bavit lidi a sledovat jejich reakce a celkove přenášet sílu psychobilly hudby mezi mladší lidi, a tím získávat nové lidi do řad psychos.

Adam: Hlavní myšlenkou naší kapely je určitě dělat muziku tak, aby se libila nejenom lidem, kteří již v psychobilly scéně nějakej ten pátek plavou, ale i lidem, kterým původně psychobilly vůbec nic neřikalo.

Jakej je podle vás skutečnej význam psychobilly? Záplavu stylovýho oblečení, návodů na

výrobu quiffů, a tetování vynechme…

Woody: Srát na všechno, drahý hadry nepotřebuješ, nepotřebuješ ani super boty, je jedno jestli seš černej, bílej, asiat, nebo cikán, komouš nebo nácek, křestan nebo žid, v celku nejde ani o ty vlasy, duležitý je, že když slyšíš tu hudbu, tak ti běhá mráz po zádech a klepou se ti kolena, a zároven víš, že máš za sebou velký společenství lidí, který to cejtěj uplně stejně.

Adam: Význam psychobilly podle mě prostě udává jistej subkulutrní hudební styl, a je už na lidech, jesli ho budou respektovat, nebo nebudou, stejně tak, jako každý hudební odvětví.

Kde berete nápady, kdo je váš hlavní hudební vzor, máte modly? Kdo je podle vás největším

přínosem pro psychobilly scénu historicky?

Woody: Nápady choděj tak nějak samy od sebe, jdeš z kalby, hučí ti v hlavě a najednou zablesk a je to tam. Pak přijdeš domu a hned to musíš udělat. Co se týče mejch hudebních vzorů tak každopádně AC/DC, The Meteors, Demented Are Go. Moje největší modla? Ne, zatim nepřišlo nic tak šílenýho abych to považoval za božstvo. (směje se)  Přínos pro psychobilly scénu má podle mě každá kapela která se snaží jít si vlastní cestou a nekopíruje kapely který hrály ve zrodu týhle hudby, je fajn mít něco takovýho v repertoáru ale nesměj to hrát pořád dokola, pak je to nuda, teda aspon pro mě.

Adam: Celkově jsou vzory různý kapely, je jich nespočet, ale podle toho se hudebně neřídíme. Občas něco zní jako Demented Are Go, občas jako třeba Cramps, ale hlavně se snažíme mít písně s vlastním osobitým zvukem. Samozřejmě mám čistě svoje vlastní vzory, hlavně asi Quakes, Demented Are Go a Nekromantix jsou kapely, který mám celkově asi nejradši. Za největší legendy považuju rozhodně Cramps a Meteors, který jsou asi nejslavnější psychobilly kapely vůbec.

Kde si myslíte, že je hranice mezi hrdym sebevědomím a namyšleností? Spousta kapel si dnes

nevidí do huby, většina z nich by měla zůstat ve zkušebnách a nikdy nevylízt, některý

zaniknou hned v začátcích, protože usnou na vavřínech, nebo vyprchá chladnej kalkul jejich tvorby směrovaný jen na aktuální trendy, v horším případě chrlej jednu nudnou desku za druhou…

Woody: Tuhle otázku si mi položil schválně co? (smích)  Myslim, že je důležitý, když si věříš, protože pak ti ta trnitá cesta připadá snazší, je něco jinýho o sobě všude hlásat, jak seš skvělej, a je něco jinýho se občas pochválit a říct, kurva tak tohle sem udělal dobře a sem na to právem hrdej. Každá kapela se postupem času mění a tak je to i s Rocket Dogz. Snažim se dělat odlišnou hudbu, než jakou jsme hráli ze začátku a chci oslovit víc lidí.

Adam: Rozdíl je rozhodně v přístupu k ostatním. Jak řikám: Trocha sebevědomí nikdy neuškodí. Není nic lepšího, než si hrdě po povedeným koncertu říct „Jsem dobrej“ a mít ze sebe radost. S namyšleností je to horší, tam si o sobě ten člověk automaticky myslí, že je nejlepší a nedovolí ostatním, aby to popřeli.

Myslíte si, že to jako doposud jediná (a byli by jste první) česká kapela dotáhne dál než jen k

první desce a budete se vyvíjet a zrát stejně jako dnešní kingové The Meteors, Demented Are

Go, Mad Sin a mnoho dalších, a co pro to máte v plánu udělat…

Woody: Je to moje velký přání, jednou s klukama sednout do auta a jezdit všude a hrát, ale chce to dřinu, nikdy to nepřijde za rok, navíc mi připadá, že si na nás během toho roku plno lidí nestačilo zvyknout, pokud jde o desku a věci okolo, tak to plánujem už pěkně dlouho, ale všechno je otázka financí a zodpovědnosti, která nám občas chybí. (smích)

Adam: Já v to rozhodně pevně doufám. Jako kapela si rozumíme velmi dobře a já doufám, že nám to vydrží co nejdýl. Přece jenom jsme pořád ještě na začátku.

…nebo Rocket Doggz vidíte spíš jako odrazovej můstek pro další hudební kariéru?

Woody: Pro mě jsou Rocket Dogz všechno, baví mě ta muzika, kluky mam rád a myslim, že se to časem určitě rozjede, vždycky sem řikal, že jsou moje domácí kapela a tak to zůstane, at už přijde jakejkoliv hudební projekt, pořád budou Rocket Dogz a budu se snažit do nich dávat čím dál víc.

Adam: Rozhodně to zatím takhle nevidím a chtěl bych v tom pokračovat co nejdýl.

Souhlasíte s tim, že kapela, která nevydá desku venku u většího vydavatele (zůstaÅ?me v měřítku

dnešních psychobilly labelů a v dosahu oblasti týhle “subkultury”) jako by neexistovala?

Nebo byste se spokojili s vydáním první desky v Čechách třeba u Cecka? Taky se nabízí si cédéčko

vydat úplně sami, kdo se ale pak postará o reklamu?

Woody: Takhle to neberu, je hromada kapel, který člověk objeví úplně náhodou, nejsou zas moc známý, desku si dělaj na koleni a má ji jen pár jejich kámošů, ale stejně si to hodíš do MP3, protože je to proklatě dobrý. Pokud jde o Rocket Dogz, tak nejdůležitější je konečně normálně nahrát aspoÅ? pár songů, aÅ¥ se máme čím prezentovat, a pak se uvidí. Tohle je jeÅ¡tě ve hvězdách.

Adam: Tak nemyslím si, že by „neexistovala“, ale rozhodně ztrácí hromadu možností, hlavně co se týče reklamy a hraní v zahraničí. U Cecka bych klidně album vydal, ale zahraniční label by nám poskytl fakt hodně možností. Uvidíme třeba za pár let.

Chcete a budete se ve vlastní tvorbě držet ortodoxně psychobilly mantinelů nebo se nebráníte

jeho dnes tak populárnímu prolínání s komerčně úspěšnějšími žánry ska, punkem, hard corem

nebo heavy metalem a jinými – alternativnímy styly, nemůžu si pomoct, ale na jazyk se mi dere zvláštní slovo: hypísajkou…

Woody: Hipísajkou… (hlasitý smích)  …psychobilly v posledních pár letech nabralo úplně jinej směr, poslouchá ho Å¡irší skupina lidí, až mam občas strach, aby to časem nepřerostlo v určitej mainstream. Hodně kapel experimentuje, Tiger Army, Horror pops atd.  Myslim, že na jednu stranu je to dobře, na druhou stranu těžko říct jestli je to stále psychobilly, i když není žádná kuchařka jak ho dělat, tak je stále rozdíl mezi Tiger Army a Godless Wicked Creeps. Snažim se tu hudbu taky obohacovat o nový prvky, melodičtější a tak podobně, ale pořád tak aby sem nenaruÅ¡il tu tenkou zeď mezi psychobilly a shitem, teda aspoÅ? se o to snažím (smích).

Adam: Experimentů se úplně nebojím a ten punk sám o sobě určitou měrou do toho psychobilly patří. Ale jinak se rozhodně chci držet psychobilly, který se sice rok od roku bude modernizovat a hrát trochu jinak, ale pořád bude vycházet z klasickejch kořenů z osmdesatejch let.

Matěj Feszanicz (napsáno v Praze začátkem roku 2009)

Foto: Matěj Feszanicz, www.feszani.cz

Rocket Dogz:

http://www.bandzone.cz/therocketdogz

http://www.myspace.com/therocketdogz