Psychobilly je hudební žánr, který bývá většinou popisován jako mix britského punk rocku let sedmdesátých a amerického rockabilly let padesátých. Pro texty písní tohoto žánru jsou typické velmi časté odkazy na hororové a béčkové filmy, násilí, sexuální bizarnosti a jiná, často tabuizovaná témata. Tyto narážky pak bývají podávány s notnou dávkou (sebe)ironie a sarkasmu. Hudebně je pro psychobilly typické použití klasického kontrabasu na místo elektrické basové kytary.
HISTORIE
Termín „psychobilly“ poprvé použil Wayne Kemp když psal text písně Johnnyho Cashe „One Piece at a Time“, která se stala velkým hitem roku 1976. V textu této písně se toto slovo vyskytlo ve slovním spojení „psychobilly Cadillac“. O pár let později se začalo tohoto termínu používat k označení hudebního žánru, když začala na svých letácích skupina The Crampspopisovat svou hudbu jako „psychobilly“ a „voodoo rockabilly“. Ačkoliv samotní The Crampsvždy odmítali být spojováni s psychobilly scénou, stejně jsou spolu s umělci jako Screamin’ Jay Hawkins a Stray Cats považováni za významné předchůdce psychobilly jako žánru. Po hudební stránce však jistě můžeme najít i dřívější vlivy v podobě garage rocku šedesátých a pub rocku sedmdesátých let.
První skutečnou psychobilly kapelou jsou The Meteors, kteří se vynořili roku 1980 z jižních předměstí Londýna.Spojení hudební invence jejích tří členů dalo vzniknout psychobilly tak jak je známe dnes – jeden z nich byl punker, druhý fanoušek rockabilly a poslední byl vyznavač hororových filmů. The Meteors také založili tradici psychobilly jako apolitické hudby, když své koncerty označovali za „zónu bez politiky“ („politics-free zone“). Chtěli tak předejít možným konfliktům mezi fanoušky, které byly pro tehdejší punkovou scénu typické. Žádné politické psychobilly dodnes v podstatě neexistuje.
V roce 1982 vznikl v západním Londýně ve čtvrti Hamersmith hudební klub Klubfoot, který se stal základnou mladé anglické psychobilly scény. V pozdějších letech byla budova, v níž klub fungoval, zbourána a na jejím místě vyrostly kanceláře a autobusová stanice. Protože psychobilly scéna nikdy nebyla masovou záležitostí, je pro její vyznavače typické spíše organizování lokálních akcí, kam se vždy sjede více kapel a fanoušků z široka daleka. Tyto minifestivaly se potom nazývají „Psychobilly Weekenders“. První takové akce začaly spontánně vznikat v Anglii asi v půli osmdesátých let. V Americe jsou pak poměrně časté ve státech Texas, New York a Kalifornie.
Psychobilly se podařilo rozšířit po celé Evropě. Zvláště silná je scéna v Německu, Itálii a Španělsku. Tento žánr je také docela populární v některých částech USA a v poslední době zapouští kořeny i v Asii, obzvláště pak v Japonsku. Zatímco psychobilly osmdesátých let (The Meteors, The Sharks, Batmobile) mělo spíše blízko k punku nebo garage rocku, vývoj na konci osmdesátých a v devadesátých letech se spíše začal přibližovat k metalu (The Nekromantix, Demented Are Go, The Klingonz, Mad Sin, Asmodeus, Milwaukee Wildmen). Zvuk novějšího psychobilly je pak zcela originální a dal by se označit za „americký psychobilly sound“ (Reverend Horton Heat, The Koffin Kats, Los Gatos Locos, Barnyard Ballers, Tiger Army).
Pro psychobilly módu je typický účes zvaný „quiff“, který je něčím mezi čírem a účesem devilock (účes basáka Misfits – v podstatě dlouhá ofina sepnutá do ohonu). Oblečení této subkultury pak většinou kombinuje vlivy punku – jako jsou například obarvené vlasy, roztrhané oblečení, cvočky a kožené bundy – s módou starého rockabilly, jako jsou džínové pracovní oblečení a zvířecí vzory.
(přeloženo z internetové encyklopedie Wikipedia)
